Chanuka (hebrejsky: חֲנֻכָּה), známá také jako Svátek světel, je osmidenní svátek, připomínající zázrak při opětovném vysvěcení druhého Chrámu po povstání Makabejských v 2. století př. křesťanským letopočtem. Chanuka se slaví po osm dní, počínaje 25. dnem měsíce kislev, což podle gregoriánského kalendáře připadá na období od konce listopadu do konce prosince.
Chanuka, z hebrejského slova „vysvěcení“ nebo „zasvěcení“ připomíná opětovné vysvěcení druhého Chrámu poté, co byl znesvěcen vojsky Antiocha IV. Chanuka rovněž připomíná „zázrak oleje.“ Podle Talmudu našli Židé po příchodu do Chrámu pouze jednu nádobu s čistým olivovým olejem, která stačila pro chrámovou menoru na jeden den. Zázrakem však olej hořel po osm dní, což stačilo, aby byl vylisován, připraven a posvěcen nový olej. Na paměť tohoto zázraku se zapalují svíce a jí se jídla připravená na oleji.
Chanuka se slaví řadou obřadů a zvyků, které se vykonávají každý den osmidenního svátku. Některé jsou rodinného rázu, jiné jsou společné. V průběhu svátku se ke každodenním modlitbám přidávají zvláštní dodatky a části modliteb se přidávají i k modlitbám po jídle. O Chanuce neplatí žádný zákaz práce či činnosti jako při jiných židovských svátcích. Lidé chodí do zaměstnání jako obvykle, ale mohou je opouštět dříve, aby stihli zapálit světla při soumraku. V Izraeli jsou během svátku Chanuka zavřené školy.
Hlavní chanukovou tradicí je rozsvěcování světel na osmiramenném svícnu nazývaném chanukija, kdy je každý večer postupně zapáleno o jednu svíci víc, až poslední večer svátku hoří všech osm. Na svícnu je tradičně ještě devátá svíce zvaná šamaš (hebrejsky: „sluha“), která je rovněž každý večer zapalována, ale je umístěna na zvláštním místě. Obvykle slouží k zapalování ostatních svící a přidává „nezasvěcené“ světlo ke světlu chanukových svící, které je zakázáno využívat pro jiné účely než je oslavování a předávání příběhu Chanuky. Chanuková světla mohou být buď svíčky nebo olejové lampičky. Většina židovských rodin má speciální svícen nebo stojan na olejové lampičky pro Chanuku, který umožňuje uchytit osm svíček (či nádobek na olej) plus dodatečný úchyt pro šamaš. Význam chanukových světel není pro „osvětlení uvnitř domu,“ ale pro „osvětlení mimo dům,“ aby kolemjdoucí mohli vidět chanuková světla, a připomněli si tak zázrak tohoto svátku. Z toho důvodu se chanukije umísťují na dobře viditelné místo, zpravidla k hlavnímu oknu nebo poblíž dveří vedoucích do ulice. Chanuková světla se zapalují až po západu slunce, nanejvýš však hodinu po setmění.
Během osmidenního svátku se před zapálením svíček pronášejí příslušná požehnání (hebrejsky: brachot, sing. bracha). První noc Chanuky se pronášejí tři požehnání, po zbylé noci pouze první dvě. Po zapálení chanukových svící se pronáší modlitba po zapálení svíček Ha-nerot halalu.
Každou noc se po zapálení svíček zpívá píseň Ma'oz cur („Ó mocná skálo“). Existue velké množství dalších chanukových písní z nichž některé pochází z anglicky mluvících zemí, jiné jsou zase přímo z Izraele - např. "Drejdl, drejdl, drejdl", "Chanukach o Chanukach", "Chanukija Li Ješ", "Sevivon Sov Sov Sov", "Kad Katan" aj.
Na Chanuku je zvykem jíst jídla připravovaná na oleji (zejména olivovém), čímž se připomíná zázrak s olejem v Chrámu. Tradičními jídly jsou bramborové placky či bramboráky (jidiš: latkes, hebrejsky: levivot) a koblihy plněné rúznými náplněmi.
Chanuka gelt, neboli v jidiš chanukové peníze, dostávají vítězové hry s drejdlem, ale také děti, aby měly ze svátku větší radost. Obvykle se dává pár drobných mincí, ačkoliv prarodiče nebo jiní příbuzní mohou dát více peněz jako chanukový dárek. V Izraeli jsou chanukové peníze známé jako dmej Chanuka. Vyrábí se tam také čokoládové mince ve zlatém nebo stříbrném pozlátku, které mohou být použity při hře s drejdlem.
Drejdl (v jidiš דריידל, hebrejsky סביבון, sevivon) je hračka připomínající káču, s níž si děti hrají během židovského svátku Chanuka (ale není nutno, aby se vždy jednalo pouze a jen o děti). Na každé ze čtyř jeho stěn je natištěno hebrejské písmeno. Tato písmena jsou akronymem hebrejské věty נס גדול היה שם (Nes gadol haja šam.), což v překladu znamená: „Stal se tam velký zázrak“. Písmena na drejdlu jsou: "נ - nun", "ג - gimel", "ה - hej", "ש - šin" a každé z nich má ve hře nějaký význam (např.: nic, vše, polovina, vložit).
Přestože je Chanuka tradičně označována jako menší židovský historický svátek a s výjimkou požehnání při zapalování svící není svázána s žádnými zákazy a omezeními, stala se symbolem židovské identity srovnatelným se svátkem Pesach. Izraelská i severoamerická verze svátku zdůrazňuje vzdor, zaměřující se na kombinaci národního osvobození a náboženské svobody.
