backgroundImage

PESACH

podkategorie
+
cena
+
parametry
+
dostupnost
+
dostupnost
řadit:
počet produktů na stránce:
počet produktů: 4
MADE IN ISRAEL
Podnos na macesy, "Pesach"
280 Kč
(11.24 €)
Skladem
MADE IN ISRAEL
Přikrývka na Afikoman
199 Kč
(7.99 €)
Skladem
MADE IN ISRAEL
Přikrývka na maces, "Pesach"
255 Kč
(10.24 €)
Skladem
MADE IN ISRAEL
Sederový talíř jednorázový 36 cm
120 Kč
(4.82 €)
Skladem
řadit:
počet produktů na stránce:
počet produktů: 4

      Pesach (hebrejsky: פֶּסַח‎‎) je jedním z nejdůležitějších židovských svátků a zároveň jedním z nejstarších vůbec (jelikož příkaz k jeho dodržování byl dán jako jeden z mála ještě před darováním Tóry na Sinaji). Připomíná vyjití z otroctví a cestu ke svobodě; zároveň je oslavou probouzení půdy a země.

      Mimo Izrael trvá Pesach 8 dní, přičemž první dva a poslední dva jsou sváteční (יָמִים טוֹבִים‎‎, jamim tovim, doslova „dobré dny“, „svátky“), při nichž platí obdobná pravidla jako při šabatu s drobnými rozdíly týkajícími se zejména přípravy jídla. Prostřední 4 dny jsou polosváteční (חֹל הַמּוֹעֵד‎‎, chol ha-mo'ed, doslova „všední [den] svátku“), v jejichž průběhu neplatí tak přísný zákaz práce, ale modlitba je slavnostnější s řadou oslavných žalmů. V Izraeli trvá Pesach 7 dní, přičemž první a poslední den je svátek a mezi nimi je 5 dní chol ha-mo'ed. Pesach začíná 15. nisanu a končí 21. nisanu v Izraeli, 22. nisanu v diaspoře.

      

      Svátek Pesach připomíná vyjití Izraele z egyptského otroctví. Izraelité se do Egypta dostali poté, co velký hladomor zasáhl celou zemi, včetně Země zaslíbené. V té době měl vytvořené zásoby pouze Egypt a to díky Josefovi, synu Jákoba, kterého sem původně prodali jeho bratři ze závisti jako otroka. Josef se postupem času dostal na nejvyšší místa a stal se správcem Egypta. Postupně se do Egypta přesunula celá Jákobova rodina a žila zde pod Josefovou ochranou v úrodné části Egypta Góšen. Židé se v Egyptě usadili a zůstali zde i po skončení hladomoru, velmi se jim dařilo a zde se z nich stal národ. Josef však zemřel a po jeho smrti nastoupil nový faraon, který Josefa již neznal, a který byl velmi znepokojen zvyšující se židovskou populací. Izraelity proto zotročil a navíc nechával zavraždit všechny prvorozené chlapce. Toto vraždění však přežil Mojžíš, kterého jeho matka Jocheved (Jókebed) poslala v koši po Nilu, následně byl zachráněn faraonovou dcerou a byl vychován u faraónova dvora.

Po nějaké době Hospodin vyslyšel úpění Izraele a povolal Mojžíše, který s Áronem předstoupil před faraona a sdělil mu, že Hospodin praví, aby propustil jeho lid, aby mu v poušti mohl slavit slavnost. Faraon však neuposlechl a namísto toho ještě přitížil Izraelitům práci. Po tomto neúspěchu posílá Hospodin Mojžíše a Árona znovu k faraónovi a ujišťuje je, že donutí egyptského krále, aby Izraelce propustil a to skrze divy, kterými bude bít Egypt. Tyto božské zásahy dostaly název deset ran egyptských:

  1. krev - proměnění egyptských vod v krev
  2. žáby - seslání žab, které zamořily zemi
  3. štěnice - někdy překládáno také jako vši nebo komáři
  4. mouchy - invaze much; dle jiného vysvětlení divé zvěře
  5. mor - dobytčí mor
  6. vředy - hnisavé vředy, které postihly zvířata i lid
  7. krupobití - krupobití (někdy popisováno jako „padající oheň“), které zničilo úrodu a pobilo i zvířata
  8. kobylky - hejna žravých kobylek, která zničila úrodu v Egyptě
  9. tma - která padla na Egypt na tři dny
  10. pobití prvorozených - během jediné noci zemřeli všichni prvorození Egypta od zvířete až po faraonova syna

Čtyři dny před vyjitím z Egypta řekl Hospodin Izraelitům, aby si každá rodina vybrala zdravého beránka bez vady. Během 14. nisanu jej obětovali a použili jeho krev na označení veřejí svých domů. Poté do půlnoci 15. nisanu jedli opečené beránky. Takto označené domy poté Hospodin přeskočil, když procházel Egyptem a vybíjel vše prvorozené. Hospodin také sdělil Mojžíšovi a Áronovi nařízení o hodu beránka a o zasvěcení prvorozených.

Faraon po desáté ráně propustil Izrael z otroctví a Izrael vytáhl z Egypta. Utábořil se na břehu rákosového moře. Faraonovo srdce však bylo stále zatvrzelé a vyslal vojsko, aby Izraelity donutilo k návratu. Sedmého dne se Izraelité octli v sevření mezi mořem a faraonovým vojskem. Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin rozdělil jeho vody. Izraelité prošli mořem po suchu, faraon se pustil za nimi, avšak Mojžíš vztáhl ruku nad moře a vody se vrátily a přikryly vozy i jízdu celého faraónova vojska. Tato událost se připomíná v sedmý den Pesachu, který má stejně jako první den pravidla „plnohodnotného“ svátku.

      Během Pesachu se můžou konzumovat pouze potraviny a nápoje, které jsou kašer le-Pesach (כשר לפסח‎‎) a to včetně alkoholu - nejčastěji vína, které je označeno jako kašer le-Pesach. Mezi aškenázskými a sefardskými židy existují rozdíly, sefardští židé například konzumují o Pesachu rýži, stejně tak jako další druhy semen a zrní, označovaných jako kitnijot. Kitnijot jsou naopak v aškenázské kuchyni během Pesachu zakázané.

      Hlavním příkazem o svátku Pesach je jíst macesy. Maces (מַצָּה‎‎, maca, pl. מצות‎‎, macot, v aškenázské výslovnosti macos nebo maces) je křehký, rovný, nekvašený chléb, vyrobený z mouky a vody, který musí být upečen dříve než začne kvasit. Maces je jediný typ „chleba“, který se o Pesachu může jíst. Vztah mezi macesem a chámecem lze chápat v různých rovinách. Jedna z interpretací srovnává maces s příkazy Hospodina (613 micvot) a chámec s lidskou pýchou, která stejně jako kynoucí těsto chce být tam, kde pro není její místo.

      Chamec (חמץ‎‎) je cokoliv z pěti druhů obilnin (pšenice, žito, ječmen, oves, špalda), co přišlo do styku s vodou alespoň na 18 minut. Je-li voda teplá dochází ke kvašení dříve a je nutné zmínit, že 18 minut se začíná počítat od doby, kdy dohněteme těsto. Chamecem ale nemusí být pouze potraviny, ale například i nápoje (pivo, whisky), léky nebo kosmetika. Během Pesachu je zakázána jak konzumace a využívání chamecu, tak i jeho vlastnění. Proto je nutné chamec před Pesachem odstranit z domu, zničit jej, či jej případně prostřednictvím rabína odprodat nežidovi.

      

      Seder, doslova „pořádek, uspořádání“, (סֵדֶר‎‎) je označení pro slavnostní večeři pro první noc(i) svátku Pesach. Základem sederu je biblické nařízení učit děti o významu vysvobození židovského národa z egyptského otroctví:

V onen den svému synovi oznámíš: „To je pro to, co mi prokázal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta“.
 

Mnoho ze sederového rituálu je proto pojato tak, aby vzbudilo zájem a zvědavost dětí. Ranou podobu pesachového sederu obsahuje desátá a poslední kapitola mišnaického traktátu Pesachim, zařazeného do tradiční Hagady. Toto vyprávění událostí, které zmiňuje vyjití židů z Egypta začíná čtyřmi otázkami. Ty má položit nejmladší dítě a jeho otecmu na ně odpoví. Otázky se odvíjejí od úvodních slov první otázky: „Proč je tato noc odlišná od všech ostatních nocí?“

Příkazy, které se musí splnit o sederu:

  • konzumace macesů,
  • předčítání Hagady a Halelu,
  • vypití čtyř pohárů vína,
  • konzumace maroru.

Seder vyžaduje dodržení pořadů jednotlivých úkonů. V tomto pořadí by měl seder proběhnout:

  1. קדש - Kadeš - „posvěcení“, tj. pronesení Kiduše pro svátek,
  2. ורחץ - Urchac - při němž si „pán domu“ omyje ruce, aby si před dalším obřadem zajistil rituální čistotu,
  3. כרפס - Karpas - zelenina - petržel nebo ředkev se namáčí ve slané vodě a jí se,
  4. יחץ - Jachac - rozdělení prostředního macesu, z něhož se bere afikoman (poslední sousto při sederové večeři), který se děti zpravidla snaží „ukrást“, schovat a na konci sederu za něj dostanou „výkupné“ (většinou různé sladkosti apod.),
  5. מגיד - Magid - čtyři otázky s následným vyprávěním příběhu z Hagady,
  6. רחץ - Rechac či Rachca - druhé umytí rukou (tentokrát všech přítomných),
  7. מוציא מצה - Moci maca - jezení nekvašených chlebů s příslušným požehnáním,
  8. מרור - Maror - jezení hořkých bylin s příslušným požehnáním; před jezením se namáčejí do charosetu,
  9. כורך - Korech - snězení „sendviče“ z maroru a nejnižšího macesu podle starověké praxe učence Hilela,
  10. שולחן עורך - Šulchan orech - (prostírání stolu) samotná sváteční večeře,
  11. צפון - Cafun - nalezení a snězení afikomanu,
  12. ברך - Barech - požehnání po jídle,
  13. הלל - Halel - čtení druhé části Halelu, započatého během části Magid,
  14. נרצה - Nirca - závěr Sederu s tradičními sederovými písněmi.

X

Tento e-shop využívá cookies a bez jejich použití není schopen fungovat.